MINGAM - noblesní gentleman

Ve čtvrtek 13.9.2012 musel být po dlouhodobých zdravotních problémech uspán Mingam, jedna z nejvýraznějších achaltekinských osobností pochrastavské éry. Dovolte mi na něj krátce vzpomenout.

                                    Mingam se narodil 19.2.1996 v dnes již neexistujícím 

                                     jihoruském hřebčíně Akhalt-Servis.  V roce 2003 se                            

                                                  Mingamův domovský hřebčín dostal do velkých                              

                                                      obtíží – díky suchu se nepodařilo zajistit                                      

                                           dostatek krmiva na zimu, chyběly i finance na případný                         

                                       nákup. Shodou okolností jsem v té době byla na návštěvě

                                    ve VNIIKu, kde jsem se potkala i s majitelem hřebčína. Slovo

                               dalo slovo a za pár hodin po setkání už mě na letišti v Rostově na

                               Donu vyzvedala Nadja Tarassová, tehdejší vedoucí chovu . Ještě v 

                             noci jsem absolvovala rychloexkurzi po stájích a následující den pak

                           detailnější předvedení koní. Mezi nimi byl i Mingam, který mě už zhruba

                                  rok předtím zaujal na internetu, kde byl nabízen k prodeji. Tehdy

                               nádherný, zlatý atlet, s výrazným mandlovým okem, nyní hubené

                          zvíře, s obvázanými kopyty a oblouky na šlachách. Přes všechno utrpení,

     kterým si Mingam musel projít, z něj byla cítit nesmírná noblesa a charisma silné osobnosti.

31.1.2004 Mingam, společně s dalšími sedmi koňmi dorazil do ČR. Chvíli trvalo, než se dal po stránce výživové dohromady (stejně tak jeho kolegové), ale již v dubnu byl předveden na výstavě v Tróji. Následovaly další výstavy, v Pardubicích a v Lysé, započala i jeho kariéra plemeníka. Z Ruska si přinesl zdravotní problémy - po pobytu ve stájích plných čpavku neměl vpořádku dýchání, ale úpravou managementu se vše dařilo držet v mezích. Byl výjimečně inteligentním koněm, nesmírně rychle vše chápal a hlavně se snažil maximálně vyhovět všem požadavkům.  Domnívám se, že právě tato vlastnost – poctivost a nesmírná ochota vyhovět, až za hranice svého fyzična – stála za jeho problémami se šlachami v Rusku. U nás nikdy problémy s nohami neměl, a to přesto, že byl dva roky v dostihovém tréninku.  Byl všestranným atletem, disponoval výborným pohybem (což přenášel i na potomstvo), skokovými vlohami a rychlostí. Jezdit v tréninku ho díky jeho velmi živému temperamentu nebylo vždy jednoduché a vyžadovalo notnou dávku jezdeckého taktu –vždy byl ovšem velmi opatrný na jezdce. Rád také jezdil na akce, ať už výstavy nebo dostihy –doslova si je užíval, miloval pozornost publika a pózování fotografům – čím více jich bylo, tím lépe. Na akcích byl klidným, soustředěným profesionálem, který odváděl svoji práci na více než 100% a vždy podržel svého jezdeckého partnera. Zvítězil v obou (byť neoficiálních) rovinných dostizích pro achaltekince konaných v roce 2008 a 2009 v Pardubicích, stejně tak v řadě ukázkových dostihů v rámci výstav.

                              V mé paměti bude vždycky zapsán jako noblesní gentleman,                

                                           hřebec s obrovským srdcem bojovníka , který se ze

                                                            sebe vždy snažil vydat to nejlepší. 

                                                         Mingame, bylo mi ctí Tě poznat!